Jana nikdy neměla potřebu trávit čas u počítače. Narodila se v době, kdy bylo vše jednodušší – lidé si telefonovali, psali dopisy a když něco potřebovali, prostě zašli osobně na úřad nebo do obchodu. Ale svět se změnil. A Jana teď stojí na prahu změny, které nerozumí a která ji děsí.
Bylo jí padesát, když její firma oznámila přechod na digitalizaci. Do té doby pracovala v kanceláři s papírovými formuláři a pečlivě zapisovala vše do šanonů. Každý den začínal stejným rituálem – horká káva, kontrola objednávek, krátký rozhovor s kolegyněmi. Všechno bylo předvídatelné, známé, bezpečné. Pak ale přišlo nařízení: už žádné papíry, všechno bude online.
Poprvé seděla před obrazovkou, ruce nervózně položené na klávesnici. Černá krabice před ní jako by dýchala, blikala, vydávala tiché zvuky. Jana se pokusila otevřít e-mail, ale zmateně hledala, kam má kliknout. „Zkusím si to zapamatovat,“ říkala si, zatímco jí mladší kolegyně s úsměvem vysvětlovala základní kroky. Když se jí podařilo odeslat svůj první e-mail, pocítila malý záblesk hrdosti, ale ta zmizela stejně rychle, jako přišla. Na druhý den si už nic nepamatovala a znovu se ztratila.
Nešlo jen o práci. I v osobním životě cítila, jak se propadá do izolace. Kamarádky si vyměňovaly vtipné obrázky přes aplikace, o kterých ani netušila, že existují. Její děti, vždy ponořené do telefonů, jí odpovídaly na otázky krátkými zprávami, které často nedokázala ani přečíst bez brýlí. Když se pokusila něco najít na internetu, zahltila ji změť informací, reklamy, podivné nabídky a nejasné pokyny. Byla ztracená. S každým neúspěchem v ní narůstalo zoufalství. „Jsem stará, hloupá, už se to nenaučím,“ opakovala si v duchu.
S postupem času se její nejistota změnila v úzkost, která začala ovlivňovat i běžný život. Stávala se podrážděnou, často měla pocit, že ji všichni sledují a soudí. Noční spánek se jí zhoršil, budila se s myšlenkami na to, jak zítra zase selže. Začala se vyhýbat kolegyním, protože nechtěla znovu přiznat, že si nepamatuje, jak se přihlašuje do systému. Doma odmítala mluvit o své práci, protože se bála soucitných pohledů svého muže. Nejraději by se vrátila do minulosti, kdy se na všechno stačilo jednoduše zeptat, kdy člověk nepotřeboval hesla, PINy, ověřovací kódy. Cítila se jako cizinec ve vlastním světě.
Mohu být tímto průvodcem právě pro vás!
Pokud se cítíte podobně jako Jana a chcete získat zpět sebevědomí v digitálním světě, nabízím individuální koučink, který vám pomůže krok za krokem zvládnout nové technologie a změnit váš přístup. Společně překonáme obavy, nastavíme si realistické cíle a ukážu vám, jak může být digitální svět vaším spojencem, nikoli překážkou.
Neváhejte mě kontaktovat a udělejte první krok ke změně ještě dnes!